Proč běháme?

Tuhle otázku si klade nejspíše každý, kdo nějakou tu dobu už běhá. Já často při půlmaratonu, nebo těžším výběhu.

Dnes jsem si ji položil znovu, když jsem ráno vybíhal na svou oblíbenou trasu kolem Nového Boru. Jakožto člověk žijící v Praze, mi až běhání ukázalo, jak je okolí mého rodného města  krásné. Ťukám si tedy na čelo, jaká je tu ojedinělost potkat venku bězce, a jestli někdo vyběhne, je to ve fitku na pásu. K položení otázky, proč vlastně v neděli namísto dlouhého spánku volím běh, mě nepřímo navedl kolega Zbyněk, když jsme se v v pátek bavili o botách na běhání. Říkal mi, že i když trailové boty má, vlastně je skoro nevyužije, a já si to  mám vlastné podobně, traily si u mě užijí když je mokro, než abych je pravideně tahal do terénu.

Na začátku běhu jsem nakonec myšlenkami zabloudil až k tomu, že celý rok vlastně řeším jen rychlost. Vzhledem k počtu triatlonů a půlmaratonů, se pro mě stalo hlavním cílem zaběhnout co nejrychleji, a tak jsem nevědomky z tréninků vystrnadil to hlavní, proč běhám,  protože mě to baví. Soustředil jsem se jen na čas, jednotlivé segmenty, na neustálý posun času níž. Tohle je možný v Praze, kde převážně běhám ty samé okruhy Stromovku/Troju/Radlice, ale v Boru si chci užít přírody, koukat se kolem, jak se vše změnilo za tu dobu co jsem tam nebyl.

S touhle myšlenkou, jsem si si řekl že je na čase to trochu oživit, a tak jsem prostě zahnul ze své pravidelné trasy, zamířil si to z pro mě neznámého kopce po louce směrem k lesu a doufal, že narazím na cestu vedoucí alespoň trochu kýženým směrem. To se podařilo, a já se po kilometru vyloupnul v Chotovicích, blízké vesnice, kterou jsem nenavštívil snad od základní školy. Rozhodl jsem se tedy, že takhle pojmu celý běh. Zpomalým tempo na nějakych 6min/km max, a poběžím jen tak dle intuice, trasou kterou tak dobře neznám. Když zabloudim, tak v každé vesnici je autobusová zastávka a nějak domu dojedu.

Cestu jsem volil především po cestičkách a lesích, nevyhýbal se ani větším kopcům, vyběhl si tak k nově zrekonstruovanému Lesnímu divadlu ve Sloupu, na rozhlednu, prohlédl si v Radvanci nový ranch s nádhernými černými koňmi. Nevěřil jsem, jak se místa, kde jsem kdysy trávil velké množství času, změnila skoro k nepoznání. Bylo pěkné, opět se proběhnout a neřešit jen fyzičku a chvilkové vypnutí od problémů.

I v běhání tedy platí, že i cesta může být cíl, ať už je náš cíl cokoliv.

Zrekonstruované Lesní divadlo ve Sloupu v Čechách
Zrekonstruované Lesní divadlo ve Sloupu v Čechách
Koně v Radvanci
Koně v Radvanci
Trasa Nový Bor - Chotovice - Sloup v Čechách - Radvanec - Arnultovice - Polevsko - Skalice - Nový Bor
Trasa Nový Bor – Chotovice – Sloup v Čechách – Radvanec – Arnultovice – Polevsko – Skalice – Nový Bor